aktuální číslo 2/2019Celé číslo ke stažení jako PDF (65,9 MB)

A. Recenzovaná část
Meteorologická družice V. K. Nováka – interdisciplinární průzkum kinetické plastiky
Jan Červinka | Pavel Novák | Vítězslav Knotek | Zuzana Křenková (Vysoká škola chemicko-technologická)
B. Nerecenzovaná část
Nová zjištění o životě a díle pozdně barokního malíře Václava Bernarda Ambroziho (1725–1806)
Věra Sejkorová Kašparová (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování)
Tisky v knihovně Státního zámku Litomyšl. Jejich stav, vazby a zušlechtěné papíry
Vít Večeře (Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta)
C. Zprávy a recenze
Stanislav Sucharda očima restaurátora. Reportáž z výstavy
Pavel Mrověc (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování)
Umění vetknuté do kampusu
Vladislava Říhová (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování)
A. Recenzovaná část
Meteorologická družice V. K. Nováka – interdisciplinární průzkum kinetické plastiky
Jan Červinka | Pavel Novák | Vítězslav Knotek | Zuzana Křenková (Vysoká škola chemicko-technologická)

Studie zprostředkovává výsledky interdisciplinárního průzkumu kinetické plastiky Meteorologická družice z České Lípy. Specifické sochařské dílo vzniklo v ateliéru jabloneckého výtvarníka Vratislava Karla Nováka. Do veřejného prostoru bylo osazeno v roce 1978. Jeho pohyblivá vnitřní konstrukce byla brzy po osazení na místě poškozena vandalismem a povětrností a byla při autorské opravě v roce 1984 vyměněna za tvarově i materiálově jiné řešení. Kinetická plastika vzbudila v roce 2016 zájem veřejnosti, když město Česká Lípa začalo uvažovat o jejím odstranění. S cílem přispět k záchraně ohrožené památky vznikl na půdě Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Fakulty restaurování Univerzity Pardubice odborný posudek díla. Expertíza zahrnovala popis a materiálový průzkum, zhodnocení plastiky a jejího technického stavu a návrh na restaurátorský zásah.

Klíčová slova:
kinetická plastika, sochařství 2. poloviny 20. století, umění ve veřejném prostoru, technologický průzkum, Česká Lípa, Vratislav Karel Novák

Možnosti technické fotografie pořízené upraveným digitálním fotoaparátem při průzkumu uměleckých děl. Vymezení pojmů a výběr vhodného vybavení
Petra Lesniaková | David Svoboda | Jan Vojtěchovský (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování)

Zobrazovací techniky patří mezi nepostradatelné metody neinvazivního průzkumu a dokumentace předmětů kulturního dědictví. Širokospektrální (technická) fotografie v UV-VIS-IR oblastech spektra pořízená upraveným digitálním fotoaparátem představuje finančně dostupnou techniku, která by se mohla stát samozřejmostí v běžné restaurátorské praxi. Studie se zaměřuje na současné možnosti technické fotografie, přibližuje výběr vhodného vybavení a optimální postupy snímání, objektivizace a následného programového zpracování snímků. Podobné téma nebylo v uvažovaném rozsahu prozatím v českém jazyce publikováno. Předkládaná část práce se v teoretické i praktické rovině zabývá úpravou fotoaparátu a volbou fotografické techniky s příslušnými filtry. Do základního spektra metod technické fotografie byla zařazena fotografie v bílém světle, UV fotografie, IR fotografie v několika oblastech IR záření a UV fluorescenční fotografie, případně VIS luminiscenční fotografie buzená modrým světlem.

Klíčová slova:
průzkum uměleckých děl, technická fotografie, vědecká fotografie, upravený digitální fotoaparát, infračervená fotografie, ultrafialová fotografie, UV fluorescenční fotografie

B. Nerecenzovaná část
Nová zjištění o životě a díle pozdně barokního malíře Václava Bernarda Ambroziho (1725–1806)
Věra Sejkorová Kašparová (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování)

Článek se zabývá novými poznatky o životě a díle pozdně barokního malíře Václava Bernarda Ambroziho (1725–1806), dvorního malíře Marie Terezie, znalce umění a restaurátora. Odborné povědomí o jeho osobnosti je v zásadě mizivé. Článek přednáší nové informace o malířově rodině, či o jeho působení v pražském malířském cechu. Zabývá se také výmalbou kostela sv. Martina v Líbeznici, kterou je možno na základě archivního zjištění připsat malíři Schlachterovi a vyvrátit tak starší hypotetické připsání Ambozimu. Na závěr seznámí s nově objevenými miniaturami na měděné podložce a kresbou n a papíru se starozákonním příběhem o královně Ester, které se nacházejí v zahraničí.

Klíčová slova:
Václav Bernard Ambrozi, nástěnná malba, Měšice, Líbeznice, miniatura, 18. století, historie restaurování, olejomalba, Josef Schlachter

Tisky v knihovně Státního zámku Litomyšl. Jejich stav, vazby a zušlechtěné papíry
Vít Večeře (Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta)

Knihovna litomyšlského zámku představuje nesourodý, uměle vytvořený fond knih nejrůznějších původců, jehož pořádání a studium bylo započato v r. 2016. Kromě vnitřní analýzy knih (tematická, jazyková, chronologická skladba apod.), byla pozornost věnována rovněž aspektům vnějšího popisu – především knižním vazbám a stavu dochování jednotlivých exemplářů. Článek rozvíjí právě vnější aspekty 1803 katalogizovaných tisků, hodnotí jejich stav, sumarizuje druhy knižních vazeb a upozorňuje na ty nejhodnotnější a nejzajímavější. Poslední část je věnována zušlechtěným papírům, které se nacházejí jak na vazbách tisků, tak na jejich předsádkách. Mimo typologii užitých zušlechtěných papírů nabízí článek ukázky nejkrásnějších z nich.

Klíčová slova:
Litomyšl, zámecká knihovna, tisk, starý tisk, knižní vazba, zušlechtěný papír, mechanické poškození, biologické napadení, mikrobiologické napadení

C. Zprávy a recenze
Stanislav Sucharda očima restaurátora. Reportáž z výstavy
Pavel Mrověc (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování)

Umění vetknuté do kampusu
Vladislava Říhová (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování)